Atrox: Šílenství a schizo metal? Ano, dám si!

Atrox jsou progressive metalová kapela původem z norského Trondheimu. Vznikli už v roce 1988, ale teprve v roce 1997 vydali své první album. Jejich tvorba má kořeny v death metalu, ale později se rozvíjela progresivním směrem. Nejvýraznějším prvkem byla bezesporu zpěvačka Monika Edvardsen - ta však později sestavu opustila. 

Ta holka: Monika Edvardsen (ve skupině působila do roku 2004)
Založeno: 1988
Země původu: Norsko
Žánr: avantgarde/progressive metal
Diskografie: Mesmerised (1997), Contentum (2000), Terrestrials (2002), Orgasm (2003), Binocular (2008)
Loved tracks: This Vigil, Burning Bridges, Methods of Survival, Flesh City, Secondhand Traumas
Web: www.atrox.no

Album norské avantgardně-metalové kapely Atrox se ke mně dostalo trochu nestandardní cestou. Bylo to díky jednomu člověku, kterého na last.fm zaujalo, jak se mi v poslední době plynule prolíná poslech metalu, elektroniky a gotiky. "Orgasm" mi doporučil s tím, že by se mi to mohlo líbit... V té chvíli jsem ještě vůbec netušila, že vokální složku na této desce obstarala majitelka jednoho z nejzajímavějších hlasů na metalové scéně. A že si naslintám do klávesnice, jakmile ji uslyším.

Monika Edvardsen je talentovaná norská zpěvačka. I když člověku při slově "Norsko" vytanou na mysli hlavně její severské kolegyně Vibeke Stene (Tristania) nebo Liv Kristine (Leaves' Eyes) a jejich andělské až operní hlasy, vokalistka Atrox spadá do trochu jiné kategorie. Její hlas má spíše jazzové zabarvení a připomíná například Anneke van Giersbergen (The Gathering), ovšem Monika si s vokály daleko více hraje, kňučí, kroutí s ním a bláznivě skáče z oktávy do oktávy. Dokonce i oficiální zdroje uvádějí, že 'Atrox rozhodně není gothic metalová kapela', aby nedošlo k omylu. Svůj hudební styl popisují jako schizo metal.

Deska mě chytila už na první poslech. Jelikož vím, jak je první dojem matoucí a nestabilní veličina, přistupuju ke každému prvnímu poslechu značně cynicky, abych dala nahrávce čas se rozležet v mé hlavě. Ale tady nebyla šance. Už první track "Methods of Survival" mě ale přinutil poskočit, neboť má brutálně našlápnuto a i přesto, že akčnost během přehrávání postupně poleví, posluchač má pořád nutkání pokyvovat hlavou do rytmu. Vrcholem alba je pro mě čtvrtý song "Burning Bridges", kde se střídá ženský a mužský vokál (Rune Folgerø) v obskurním dialogu, doprovázeny geniální basovou linkou.

"Orgasm" je vskutku schizoidní metalový materiál se vším všudy a ocení ho zejména příznivci disharmonických vyhrávek, zlých černých baskytar, elektronicky deformovaného metalu, experimentálních hudebních kliček atakdále. Recept na výrobu alba byl údajně následující: '250 g Meshuggah, 200 g The Gathering, 25 g atmosférických syntezátorů. Smíchat s čajovou lžičkou jazzových aranží a rytmů. Nakonec přidejte tolik fantazie a šílenství, kolik chcete.' Po vydání tohoto alba obdrželi Atrox ty nejlepší recenze v celé historii kapely.

Monika v roce 2004 kapelu opustila. Věnuje se svému druhému projektu Tactile Gemma. Atrox pokračují dále bez ní, další zpěvačku ale nehledají. Těžko hledat takovou, která by ji beze zbytku nahradila...

Publikováno 23.4.2009