Lindsey Stirling: dubstepová houslistka míří do Prahy

Na LindseyStirling jsem narazila asi před čtyřmi lety, když na Hofyland někdo postnul nějaké video, kde pobíhala po lese holčina s houslemi a smála se. Zaboha si nevzpomenu, která skladba to tehdy byla, ale zafixovala jsem si slečnu jako zajímavou interpretku a od té doby jsem vnímala, že na LARP/cosplay scéně existuje důležité jméno: Lindsey Stirling.

Lidé, kteří moc nepoužívají internet, ji nazývají internetovým zázrakem (je to tak ale spíš proto, že všichni tihle divní fantasy lidé se na netu odjakživa sdružovali a ujišťovali se tak, že se svou "poruchou" nejsou sami). Za tímhle zázrakem ovšem není žádný magický obrat v kariéře, jen práce a další práce. To, že Lindsey se po letech vlastnoručního vyrábění a uploadování videoklipů a šití kostýmů náhle dostala do pařátů médií a na všechny strany je nyní přetřásána jako "objev", je vlastně jenom logické vyústění situace. Mně osobně jako první zasáhl cover My Immortal (heh, pochopitelně) a spolupráce s Lzzy Hale ve steampunkovém videu k Shatter Me je taky velice povedená - kuk na videa níže.

Lindsey říká, že lidský hlas ve skladbě zpravidla používá jen jako další prvek k doplnění kompozice. Většina její tvorby je tudíž instrumentální a k sebevyjádření na pódiu využívá  tanec. Mezi dnes už klasické skladby patří i Zelda Medley. Podrobně zpracovaný "životopis" najdete tady.

Lindsey Stirling s kapelou vystoupí 20. října 2014 v pražské Incheba aréně. Za info a množství novinek děkuji CZ fanklubu http://lindseystirling.cz :-)





Ta holka: Lindsey Stirling
Narozena: 21.září 1986
Země původu: Kalifornie, USA
Žánr: electronic, dubstep
Diskografie: Lindsey Stomp [2010], Lindsey Stirling [2012], Shatter Me [2014]
Loved tracks: Zelda Medley, Shatter Me, Crystallize, Beyond The Veil, My Immortal (cover) Website: http://lindseystirling.com/

Paramore @ iHeartRadio Music Festival, 2014

Kolem Paramore se na hudebních blogískách poslední dobou objevuje spousta hejtů - už nevím, jestli kvůli nějakým rozporům mezi členy kapely, kvůli Hayleyiným modrým vlasům nebo tomu, že na poslední desce "Paramore" [2013] jsou všelijaké podivné, popové, post-rockové (Future!!!) i gospelové (Ain't it Fun! lol) vlivy etc, etc, blabla. Já osobně náboženskou ani jakoukoli jinou orientaci kapel zásadně nehodlám řešit. Jediné, co pro mě má význam, jsou pocity, které ve mně daná kapela vyvolává - ať už na nahrávce, či naživo (to druhé má pochopitelně větší vliv). A v tomhle ohledu u mě Paramore táhnou svou káru úspěšně již několik let.

Paramore jsem živě neviděla, i když Prahu už navštívili - zpětně mě to docela mrzí a po shlédnutí tohoto videa ze září 2014 na ně mám už (zase!) chuť, protože je to prostě zábavné. Ta energie, co z toho srší, a to jsme jen ve videu... tedy vlastně nejsme. Nechť ta dívka nosí co chce a barví si vlasy, čím ji napadne, ale až sem znovu přijede zazpívat, potkáte mě tam někde vepředu. Nejlepší je Misery Business v té části s fanynkou... no a The Only Exception tak nějak komplet. Umí.

Icon For Hire: once you feel it - you can't unfeel it

Blog povstal už podruhé z mrtvých, vítám vás! Dnes si přečteme další z mnoha příspěvků o tom, jak může být tzv. první dojem matoucí, zlý, ošklivý NEPĚKNÁ VĚC [ahaha]. Totiž. První věc, kterou si člověk po nesoustředěném poslechu prvního alba Icon For Hire zafixuje, je něco jako "aha, další Paramore rip-off, nuda". Jenže. Tyhle děcka mají i další desky, psycho texty, energické vystupování, co člověka rozseká na nudle a zpěvačku Ariel Bloomer, která si šije a prodává vlastní oblečení. Design, deprese, hadry a růžové vlasy? Count me in!

Dnes mi to přijde vtipné, ale když jsem loni poprvé slyšela novou eponymní desku "Icon For Hire" [2013], měla jsem pocit, že tak ukecanou babu snad nebudu moci v životě poslouchat! Ta osůbka na vás v pěti vteřinách vybleje celý svůj životní příběh včetně interních pocitů, depresí, haterů, léků a své potřeby analyzovat každý krok a neustále bojovat o život. Teprve při soustředěné analýze textů jsem si uvědomila, jak s ní vlastně souhlasím, a i když to není snadné, těším se, až si některé ty kousky zadrmolím naživo. V Praze v listopadu předskakují kapele Hollywood Undead.

"When the hope of morning starts to fade in me
I don't dare let darkness have its way with me
And the hope of morning makes me worth the fight
I will not be giving in tonight"

Icon For Hire vznikli v roce 2007, když se zpěvačka Ariel potkala s kytaristou Shawnem a začali spolu jamovat. Během následujících dvou let nahráli dvě EP a začali koncertovat po celém Středozápadě USA. Ariel uvádí, že první koncerty byly strašné, ale to, co ztráceli na zvuku, vždycky dohnali vášní a entuziasmem. V létě roku 2014 se vydali na Warped Tour a podle fotek z publika už to byla řádná mrda (skákání do lidí, stagediving a sahání na fanoušky included). Kapela prohlašuje, že namísto standardizovaných VIP meetingů raději potkává fanoušky přímo na place a povídá si s nimi, což je více než sympatické.

Poslední album asi není úplně jednoduše stravitelné, ale pokud člověk věnuje pozornost osobní výpovědi v textech a pokusí se identifikovat s novou vlnou mladých female-fronted kapel, může najednou zničehonic zjistit, že se z něj stal fanoušek - aniž by to předem vůbec chtěl. Klasický rockový zvuk sice v poslední tvorbě poněkud ustoupil elektronice a různým "pop punkovým" a "bubble gum" programmingům, nicméně Icon For Hire se stále prezentují jako kapela, která má kořeny v rocku. Logicky bych tedy čekala, že naživo to bude hlavně o kytarách. "We love the combination of brutal, in-your-face riffs with the fun candy of pop production sprinkled all over it," tvrdí Ariel - a tak trochu bych řekla, že se po téhle větě zasmála, i když nám to žádný interviewer nikdy nepřizná ;)
 

Ta holka: Ariel "REL" Bloomer
Založeno: 2007
Země původu: Illinois, USA
Žánr: rock, pop punk, electronic, alternative,
Diskografie: Icon For Hire EP [2008], The Grey EP [2009], Scripted [2011], Icon For Hire [2013]
Loved tracks: Hope of Morning, Rock and Roll Thugs, The Grey, Get Well, Pieces, Watch Me...
Website: http://www.iconforhire.com/